Byl krásný den, po palubě golfyachtu se rozlévaly sluneční paprsky, bylo dopoledne tak akorát na setkání, které pořádala Asociace rodinných firem. Už při úvodním představení bylo jasné, že tento den bude mít hlavní téma – příběh úspěšného podnikatele doby porevoluční, pana Jindřicha Procházky. Jak už na asociačních setkáních bylo mnohokrát řečeno, je třeba vyhledávat a poukazovat na příběhy podnikatelů, kteří jsou poctiví, pracovití, staví na vysokých morálních hodnotách a mohou být inspirací ostatním...
Víc než jméno pana Procházky možná člověku řekne firma Sapeli. Kdo by někdy neviděl dveře s tímto názvem... Pan Procházka se chopil slova a začal vyprávět. Vzpomínal na své dětství v polenském závodě, na studia u Baťů ve Zlíně, kde se naučil všechny důležité základy, na kterých staví dodnes. Nepřeskočil ani dobu války a vývoj po roce1945 a1948. Samostatnou kapitolou v jeho příběhu je rok 1989, následná restituce a obnova zdevastovaného podniku po roce 1992. Z jeho řeči je jasně patrné, že jeho srdce patří rodinnému podnikání. A to, že se jedná skutečně o podnikání na generace dokládá i tím, že v současnosti se ve firmě angažuje už i jeho vnučka.
Pan Procházka je silný, rozhodný muž s pevnými názory na management, finanční řízení, i politiku. Rozhodně mu nechybí ani rozhled v nových trendech, jak v technologiích, tak v obchodě. Z každého jeho slova čiší odhodlání jít přes překážky a dosáhnout vytčených cílů, odvaha a potřeba stavět své podnikání na vysokých životních hodnotách, aby jej jednou mohl předat svým nástupcům.
Hodina vyprávění utekla a všem přítomným zůstal v životě trvalý otisk... Jindřich Procházka, podnikatel z baťovské školy, muž, který se pokorně „věnuje svému“, ale může být vzorem pro mnohé.